Musíme se smířit s tím, že hidžáb tu je s námi?

Alternativní učnice zahradnické školy si může nechat propíchnout obočí, pupík i klitoris a každému to bude jedno. Ale co když bude nosit hidžáb?

Nejvyšší soud rozhodl v kauze diskriminace, které se měla dopustit Střední zdravotnická škola v Ruské ulici v Praze tím, že mladé ženě vyznávající islámské náboženství zakázala nosit muslimský šátek, tzv. hidžáb.

Celý ten případ je zajímavý, protože nejde ani tak o to, jestli škola dotyčnou ženu diskriminovala nebo ne, ale jestli ve škole během teoretické výuky může mít muslimská studentka na hlavě hidžáb. Nejvyšší soud říká, že ano.

Nejdříve trochu faktů, jak se kauza vyvíjela

Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu 27. 1. 2017 zamítl s tím, že dotyčná se nestala kvůli nedoložení dokladů studentkou a není tedy oprávněna školu žalovat pro diskriminaci. Nošením hidžábu se tento soud vůbec nezabýval.

Městský soud v Praze rozsudkem 19. 9. 2017 uzavřel, že žalobkyně po absolvování pohovorů nastoupila v září 2013 ke studiu a výuky se účastnila, nicméně podle něj není zákaz nošení hidžábu ve škole diskriminací.

Oproti tomu Nejvyšší soud (NS) v rozsudku z 6. 12. 2019 konstatoval, že zákon, který by výslovně omezoval projevy náboženského přesvědčení, v českém právním řádu neexistuje a že žalobkyně prokázala předpoklad diskriminace z důvodu náboženství a že ani zákaz nošení pokrývek hlavy studentkám muslimského vyznání při teoretické výuce ve škole není odůvodněn legitimním cílem. Případ se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení.

Rozhodnutí nejvyššího soudu vzbudilo plno emocí
Jelikož se jedná o zdravotnickou školu, jelikož každý zdravotník může mít muslima či muslimku mezi pacienty, kolegy či spolužáky, je zajímavé sledovat, co si o tom myslí zdravotníci. Objevilo se dost názorů typu, že dotyčná muslimka a ostatně všichni muslimové by měli dodržovat naše zákony a pravidla  – „To ONI  by se měli podřídit a chodit tak jak se u nás patří, neb ONI jsou tady u nás, ale MY jsme tu DOMA“. Když pominu, že mezi muslimy jsou rodilí Češi, kteří tu jsou doma stejně jako každý jiný Čech, ani jeden z majitelů těchto komentářů nebyl schopen doložit, které zákony a pravidla u nás zakazují nosit hidžáb během teoretické výuky nebo naopak nařizují mít nějaké konkrétní oblečení.

Není divu. My totiž žádné takové zákony a pravidla nemáme. Zopakuji, že podle NS zákon, který by výslovně omezoval projevy náboženského přesvědčení, v českém právním řádu neexistuje. Zákony, které se týkají oblékání, také nemáme. Kdybychom je měli, NS by je jistě našel. Obecně se chováme tak, abychom nebudili veřejné pohoršení, což je přestupek. Prostě do školy nechodím v plavkách, zbytečně bych dráždila hormonálně rozkolísané spolužáky. Na druhou stranu, v zimě můžu klidně nosit venku kraťasy a na hlavě beranici. Budu za debila, ale nikdo mě za to nezavře.

Ve škole může některá další pravidla stanovit školní řád, ovšem jeho ustanovení musí sledovat legitimní cíl. Žák má chodit do školy řádně upraven pochopitelně neznamená, že žák se musí denně holit. Macháně z oktávy si může nadále pěstovat řídký vous. Legitimním cílem je, aby Horáček a Pažout nechodili do školy nemytí, nečesaní až zavšivení. Dalším legitimním cílem je, aby žáci neutrpěli nějakou újmu na zdraví. Alternativní učnice Hubáčková si může nechat propíchnout obočí, pupík i klitoris a každému to může být jedno – na funkci zahradníka to nemá vliv. Benešová z béčka může do češtiny bez obav nosit náušnice velikosti gymnastických kruhů. Pozor, do hodiny chemie už ne, protože náhodným ponořením kruhů do kyseliny by si mohla rozpustit i uši. Legitimním cílem může být, aby žáci neničili majetek. Tenisky na tělocvik s bílou podrážkou zajistí, že žáci nezmastí podlahu. Zato „všichni budou nosit jen batohy, a ne aktovky“ je nehorázná kravina, protože aktovka splní tentýž účel co batoh – přinesení mobilu, svačiny a nějakého toho učiva.

Zákaz nošení pokrývek hlavy může mít legitimní cíl přimět žvýkající výrostky k elementární slušnosti nemít naražený kšilt až po nozdry – učitel by měl vidět žákovi do obličeje. Ale hidžáb obličej nezakrývá a navíc Nejvyšší soud ho chápe jako projev náboženského vyznání navenek. Stejně tak jako křesťanské studentce nebude nikdo zakazovat v teoretických hodinách nosit křížek na krku. Stejně tak jako řádové sestře studentce nebude nikdo zakazovat v teoretických hodinách nosit šátek a řeholní roucho.

Soud se nezabýval praktickou výukou. Nicméně vzhledem k tomu, že např. řádové sestry  a sestry muslimky v Česku i po celém světě šátky nosí (sice ne na všech odděleních, ale nosí), asi by to nebyl někde problém. Opět – žádný zákon ani nařízení u nás nestanoví, co smí být součástí zdravotnické uniformy. Požadavky jsou pouze na bezpečnost –  uniforma nesmí omezovat v práci, a na hygienu – uniforma musí být z vhodného materiálu. Jinak to může být sukně, halena, tričko, kraťasy, šaty, tílko, vesta,  bunda, sako… a nakonec i ten šátek či hidžáb, jestliže splňuje uvedené požadavky.

Ovšem v kontextu nošení hidžábu během teoretické výuky se objevují mezi komentáři takové perly jako:

…My taky nemůžeme nosit prstýnky a řetízky
V této kauze nejde o šperky, prstýnky a řetízky apod. Nemůžeme je nosit z hygienických důvodů a je na to vyhláška. Ani sestra muslimka by je nesměla nosit. Jestliže se během praxe vyskytne hygienický důvod, proč nenosit hidžáb, tak ho také nosit nebude. Hygiena má u nás před náboženstvím přednost. Soud se vyjadřoval k šátku během teoretické výuky.

… MY se musíme v JEJICH zemi také přizpůsobit
Prosím vás, jak? České sestry se v islámských zemích zahalovat nemusí. Koukněte třeba sem. Na dovolené v islámských zemích můžeme chodit úplně normálně. Jasně, v Istanbulu bych nechodila po ulici v plavkách, ale to bych nechodila ani v Praze. Do mešity si zahalím ramena a nelezu tam v minisukni, ale ani do českého kostela bych nešla polonahá. Možná někde v radikálním Afghánistánu bychom mohli přijít kvůli „místně nevhodnému“ chování k újmě. A to tedy znamená, že my se tu budeme chovat stejně? Zavedeme tady mravnostní policii?

…Mají ty hábity, pod kterými se schová cokoli, třeba zbraň
No to je fakt. Zbraň se schová taky třeba do tašky, kterou si přinesl pacient do Vinohradské nemocnice. Nebyl to muslim a postřelil dva lidi, jeden z nich zemřel. Zakážeme nosit tašky? Zakážeme nosit dlouhé sukně? Pod nimi se taky schová cokoli.

Navštivte svého poslance
Naprosto chápu, že islám a jeho projevy jsou nám cizí. Část naší politické reprezentace jím dokonce straší. Naprosto chápu, že islámu se někteří lidé bojí. Chcete, aby muslimky u nás nenosily hidžáb? Ve škole ani nikde jinde? Tak navštivte svého poslance, ať na to zpracují zákon. Do té doby se budeme muset smířit s tím, že hidžáb tu bude s námi. Protože jak řekl Nejvyšší soud: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

A nakonec příhoda ze života
Letos jsem se ocitla na škole Ječná v Praze. V budově jsou vlastně školy tři – Církevní střední zdravotnická škola Jana Pavla II., Vyšší odborná škola zdravotnická Suverénního řádu maltézských rytířů a Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy. Jsou to školy církevní, křesťanské. Mezi studenty seděla i slečna s vlasy pod hidžábem v dlouhých šatech typických pro muslimky, myslím, že se tomu říká abája. Kdyby mi to nebylo trapné, tak bych si ji vyfotila. (jestli tam ještě studuje a čte tenhle text, budu ráda, když se mi ozve). V tu chvíli jsem byla hrozně pyšná, že žiju v tak tolerantní zemi, jak je Česko. Ale žiju opravdu v tolerantní zemi? Nejsem si jistá.

Lenka Šnajdrová pro Ošetřovatelství.info

Zdroj: Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 6. 12. 2019